Je doba exkurzí a školních výletů. Utkvěl ti nějaký školní výlet? Čím?

Vzpomínek na školní výlety a akce se třídou mám hodně. Chodila jsem sem na Skálovku, do třídy se sportovní přípravou. Sportovní soustředění podle mého názoru posílila náš třídní kolektiv nejvíc. Dodnes se rádi setkáváme. Nepatřila jsem mezi atletickou špičku, spíš průměr, ale moc mě bavilo zkoušet nové věci, ráda vzpomínám na lezení, kola, rafty.

Odkud pocházíš a jak ty sama vzpomínáš na školní léta? Oblíbený předmět, trávení přestávek…

Pocházím z Bukoviny od Bělé, nedaleko Turnova. Z celé mé dosavadní školní historie opravdu nejraději vzpomínám právě na druhý stupeň. S většinou spolužáků jsem stále v kontaktu a stále je mám ve svém životě. Z předmětů jsem neměla jeden oblíbený, co jsem ale moc ráda neměla byla fyzika. Technické předměty mi blízké nejsou. Přestávky jsme trávili většinou na chodbě u okna, sledovali jsme stadion a bavili se třeba o probíhajících tanečních.

Jak vzpomínáš na taneční? Naše deváťáky už čeká brzy věneček.

Byla to zase jiná příležitost, jak poznat své spolužáky. Možná právě na tanečních jsme k sobě začali mít blíž i s mým přítelem. I když oficiálně jsme spolu začali chodit až ve druhém ročníku na střední.

Žáci devítek nyní dostali vyrozumění o přijetí na střední školu. Jak vzpomínáš na toto období ty? Měla jsi jasno, kam se budeš ubírat po devítce?

Tím, že jsem neměla jasno a učení mi docela šlo, bylo jasno. Dám si ještě čas a půjdu na zdejší gymnázium.

Měla jsi nějakou kamarádku, s níž jste po devítce prožívaly obavy, jak to bude dál? Zda neztratíte kontakt?

Nejbližší kamarádku mám právě ze základní školy. Vídáme se každý týden. Ač jsme každá chodila na jinou školu, nikdy nás to nerozdělilo.

Co tě vedlo k volbě pedagogické fakulty po maturitě?

Mám dvojče, bratra a další čtyři mladší sourozence, všechny jsem ráda učila a vymýšlela jim aktivity. Předávání znalostí a dovedností mladším dětem mě naplňovalo.

A proč padla volba na angličtinu?

Angličtina mě víc chytla na gymnáziu díky profesoru Ječnému. Dal mi ji do kontextu, zprostředkoval smysluplné využití v životě, až díky tomu jsem ji začala pořádně vstřebávat a rozvíjet. Jako druhou aprobaci mám zeměpis. Ten mi přišel jako vhodný mezipředmětový průnik i ve vztahu mezi všeobecným přehledem a angličtinou.

Měla jsi nějaký učitelský vzor? Někoho, na koho vzpomínáš ráda a proč?

Určitě ráda vzpomínám na třídní, paní učitelku Jágrovou. Měla podle mě nadhled a vše se snažila řešit v klidu.

Co ti naopak v přístupu učitelů, či spolužáků vadilo a na co si třeba dáváš sama pozor?

Nemám ráda generalizování typu, to je nejhorší třída, žák…na to si dávám pozor. A snažím se žáky motivovat pozitivně. To třeba na gymnáziu nebylo vždy úplnou samozřejmostí. Nemám ráda zastrašování a srážení druhých. Snažím se o hezkou atmosféru ve třídě.

Učíš zatím krátce, co tě třeba jako začínající kantorku překvapilo?

Ještě si dálkově dodělávám magisterský titul. Vyhovuje mi být „v tahu“. Když jsem studovala prezenčně a neměli jsme školu každý den, bylo víc prostoru k lajdačení. Teď mi vyhovuje jasný režim, řád.

Co mě překvapilo, jak hodně rychle jsem se utvrdila v tom, že je to práce, kterou chci dělat. Moc mě to baví.

Co se ti na této práci líbí? A naopak tě netěší?

Asi nejvíc se mi líbí, že vidím u žáků posun.

Nedokážu být ale úplně flexibilní. V každé třídě se mi učí jinak. Neumím úplně nastavit hranice, aby byly pro žáky viditelné, jasné. Potřebuju ještě zapracovat na větší důslednosti.

Na podzim jedete s žáky do Londýna. Co tam máš nejraději?

Do Londýna pojedu poprvé. Ještě jsem tam nebyla. Mám hodně načteno, ale není nad vlastní zkušenost, tak se moc těším. Jak jsem studovala za covidu, možnosti byly omezené. O to víc vítám tuhle příležitost. Bude to pro mě premiéra stejně jako pro žáky.

Lákalo by tě i Amerika? Kam by ses ráda podívala?

Asi kdybych měla příležitost, neřekla bych ne. Se sestřenicí jsme procestovaly Evropu. Ale nelákají mě velká města. Na New York by mi stačil den, raději bych mířila na venkov a do národních parků.

Jak si krom výuky udržuješ jazykovou svěžest? Sleduješ filmy? Posloucháš anglické písničky? Čteš?

Cokoli čtu a na co se dívám je v angličtině. V překladu a titulcích už se často ztratí kontext a i humor. Občas i s přítelem, který jazyk využívá v práci ve Škodovce, mluvíme i doma anglicky. Z knih mám ráda Tolkiena, Pána prstenů.

Jak vidíš využívání mobilů a technologií ve výuce? Připravovali vás na to na VŠ?

S většinou platforem a metod, které využívám při výuce, jsem se seznámila až v praxi tady u nás. Mám ráda Kahoot, je to pro děti oživení, aktivizuje je, probíhá tam interakce, ale nesmí na něm stát celá hodina.

Jak vnímáš problematiku závislosti? Co ty a mobil?

Když zapomenu mobil doma, už mám stres. Co když mi něco uteče? To už je první příznak závislosti. A pak je tu také psychologický aspekt. Krátká zábavná videa, která mi algoritmus nabízí, vyplavují rychlý dopamin. Ten ale rychle pomine a brzy cítíme nutkání si ho znovu dopřát. Čím ho nahradit, kompenzovat? Začala jsem si třeba vařit složitější, zdravá, chutná teplá jídla…příprava těch jídel trvá déle a cítím, že dopaminu se mi poté dostane na delší dobu.

Jak trávíš ráda svůj volný čas?

Střídám power jógu a silový trénink. Ráda chodím ven se psem rodičů. Ráda také cestuju, po Čechách i do zahraničí za poznáním, to spíš s kamarády. Přítel se přidá, když ho to opravdu zaujme, je spíš válecí typ, takže spolu zpravidla míříme k moři. Objevitelsky ráda podnikám výpravy se sestřenicí, máme rády Itálii.

Ráda také maluju, kreslím. Asi jsem něco zdědila po taťkově rodině. Jeho maminka, moje babička, krásně malovala, byla tvořivá, dokázala i spatra vymýšlet napínavé příběhy a psala básně. Taťka vždy rád kreslil a teď se tím i živí. Udělal si tatérský kurz a v Liberci má své studio. Tím si splnil svůj pracovní sen. Já jsem zřejmě podědila vztah k výtvarnému sebevyjádření. Kreslím si, črtám, jak na tabletu, tak na papír. Ráda i maluju na plátno olejem. Tvořím jak abstrakce, tak realistické motivy. Poslední obraz je mimozemšťanka v oleji. U tvoření odpočívám, ale dokážu se u toho zároveň koncentrovat. V covidu jsem při malování poslouchala i přednášky ze školy.

Souvisí s tím i tvůj vztah ke zdobení se piercingy?

Jak jsem byla od mala v kontaktu s kulturou lidí s tetováním a piercingy, nikdy jsem se k tomu nestavila jako k něčemu „extravagantnímu“. Líbí se mi to i vizuálně a v době puberty to pro mě byl způsob sebevyjádření a odlišení se od druhých. Tetování, která mám, jsou pro mě zase spojené s časem stráveným s taťkou. Je to vzpomínka na nás společný čas, zážitek…

Kam ráda vyrážíš o víkendech?

O víkendech ještě dost studuju. Pátky a sobota jsou passé. Někdy za mnou Kristián přijede do Liberce a jdeme do kina. Oba máme rádi sci-fi a fantasy. Někdy vyrazíme i na nějaký horor. V neděli navštěvujeme rodiče a snažíme se dostat i do přírody.

Na co se v nejbližším čase těšíš, co ti dělá radost?

Těším se na prázdniny. Na to, že budu mít konečně dost času na lidi, na které ho teď kvůli víkendovému studiu moc nemám.